Historie

Vytisknout
Napsal Dusan Havelka Zobrazeno: 3643

První písemné záznamy o Rakvicích jsou z roku 1248.

1431 – 1434 – postavena kaple zasvěcená sv. Ondřeji.

Souhlas ke stavbě dal olomoucký biskup Kuneš.

V Rakvicích nebyl hřbitov (pohřbívání v Podivíně). Obec poprosila r. 1484 olomouckého biskupa, aby směla při kapli sv. Ondřeje zřídit hřbitov.

Občané usilovali, aby byla v Rakvicích zřízena i samostatná fara.

1498 povoleno zřídit samostatnou duchovní správu

Rakvickým farářem jmenován Martin Kirchmajer.

O 15 let později byl v tomto kostele zřízen oltář Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jakuba Většího.

Povolení ke stavbě hřbitova v roce 1498. Obyvatelé převážně Němci. Obyvatelstvo bylo katolické.

10. ledna 1503 byla kaple povýšena na farní kostel.

 V polovině 16. stol. se v Rakvicích začalo šířit protestantství. Nositelé tohoto náboženství byli habáni, kteří se zde usadili v roce 1540. Souhlas k tomu dal Jan z Lipého, v té době majitel Rakvic. České obyvatelstvo bylo katolické, německé převážně luteráni. Fara byla však katolická. Rychtář Tomáš Tolár dal spolu s konšely  v roce 1580 uzavřít kostel. Němečtí obyvatelé odňali kostelu kalichy a  mešní roucha a faráři jménem Albrecht bylo vyhrožováno bitím a vypuzením z fary. Marně se olomoucký biskup Stanislav Pavlovský snažil přesvědčit obec, aby byl kněz ponechán. Musel odejít v roce 1582.

Rakvičtí přijali za faráře luteránského kněze Jana Černovína.

Luteránští kněží zůstali v Rakvicích až do počátku reformace.

V roce 1605 byl kostel vojsky Štěpána Bočkaje zničen, zůstala jen věž.

V roce 1700 byl kostel obnoven a zasvěcen sv. Janu Křtiteli.  Duchovní správu obstarával podivínský farář.

V roce 1784 byla v Rakvicích zřízena místní církevní správa.

V roce 1783 byl hřbitov kolem kostela zrušen a založen nový na dnešním místě.

 Farní budova byla postavena v roce 1789.

V roce 1859 byla místní církevní správa povýšenana faru.  V roce 1844 byla fara postavena na poschodí.

 Rozšíření kostela v roce 1875. Nepostačoval potřebám farnosti. Po přestavbě měl kostel v presbytáři síťovou klenbu a vedlejší oltáře zasvěcené sv.Josefu a P.Marii. V roce 1874 byla provedena krytba věže. Byla pozlacena báně a opatřena železným křížem. Další dílčí úpravy se kostel dočkal, stejně jako fara, až v roce 1931.

 

Původně prý kaple sv. Ondřeje, kterou si rakvičtí vystavěli r. 1487 „protože pro vodu nemohli do podivínského kostela“. Tam byly totiž Rakvice přifařeny až do r. 1503, kdy podle Gr. Wolného byla kaple povýšena na farní kostel. (Je však pozoruhodné, že sev. zeď lodi v rozsahu dvou záp. klenebních polí je uvnitř od podlahy směrem vzhůru pozvolna zeslabena; tento způsob stavby zpravidla prozrazuje existenci plochostropé lodi z 13. stol. Odkaz Gr. Wolného na pobořenou kapli, z níž prý zůstaly pouze boční zdi a věž, nelze na stavbě ověřit.) Asi po pol. 17. stol. kostel zvětšen rozšířením lodi, obnovena nebo přistavěna byla věž (byl na ní zvon z r. 1668) R. 1875 zbořeno kněžiště neznámého tvaru (na mapě stabilního katastru z r. 1827 má kněžiště amorfní tvar) a loď prodloužena vých. směrem; vybudováno nové kněžiště s přilehlou sakristií a v celé délce lodi prolomena okna jednotného tvaru, vestavěna hud. kruchta. Kostel tak v podstatě získal stávající podobu. Asi v 1. pol. 20. stol. přistavěn depozitář. –– Orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazeným čtyřbokým kněžištěm, k němuž na sev. straně přiléhá sakristie, na již. straně depozitář. K lodi obdél. půdorysu se v ose záp. průčelí přimyká mohutná hranol. věž. Stavba má hladké fasády, pouze věž člení rámující lizény. V kněžišti a lodi hladké okenní otvory s půlkruh. záklenkem, pouze okno v 1. patře má lištovou šambránu a klenák; v druhém patře dvě okénka se špaletami rozevřenými dovnitř. Hl. vstup do kostela křížově zaklenutým podvěžím, boč. portál v již. zdi lodi. Kněžiště zaklenuto valeně se styčnými výsečemi, sakristie má křížovou klenbu mezi pasy, depozitář je plochostropý. Loď zaklenuta valeně se styčnými výsečemi. V kněžišti i v lodi dosedají klenební patky na přízední polopilíře završené úseky římsového kladí. V záp. části lodi hud. kruchta s rovným podhledem; její dřevěný, uprostřed segmentově do lodi vyložený parapet s novogot. výplněmi podpírá dvojice litinových sloupů.

 

(PhDr. Bohumil Samek)

 

 

JMÉNO

RODIŠTĚ

NASTOUPIL

ODEŠEL

Novosad M.

 

3.2. 1785

12.10.1789 zemřel

Dvořák Václav

M.Budějovice1771

30.10.1789

1802

Cuculius Maxmilián

 

1.2.1802

1806

Vondráček Ondřej

 

24.6.1806

1815 Luleč

Růžička Antonín

1779

15.8.1815

13.12.1825 Březí

Janků Antonín

Boskovice 1793

13.12.1825

5.4.1836 zemřel

Schuster F.

Žďár 1789

6.1.1837

1866

Milím František

Letovice 1814

1866

1884

Pták Josef

Hlásky1817

1884

1890 na odpočinek

Kružík Jakub

Brtnička 26.4 1843

1891

4.6.1901 zemřel

Pochován v Rakvicích

Mrázek Albert

Č. Hora 1852

1901

1907 Kr. Pole

Frieb Gothard

Tuřany 1847

1907

1908 na odpočinek

Vala Cyrill

Brankovice 6.3.1859 

 vysvěcen:1886 Brno

1908

13.12.1917 Starovičky

 

Do historie obce se pak zapsal farář František Milím, který v Rakvicích působil 17 let. Farnost vedl od roku 1866, když v Rakvicích působil Josef Eduard Kornyšl. V době nemoci Milíma ho zastupoval kooperátor Emanuel Svitavský. Od roku 1882 zastupoval Milíma kaplan Alois Malec.

1901 - 1907 - P. Albert Mrázek. V kostele ustanoven natahovačem hodin pan Pavel Hanzlík za roční odměnu 50,- K.

1907 - 1908 - P. Gothard Frieb.

1908 - 1918 - P. Cyrill Vala. Vysvěcen 1886 v Brně. V roce 1912 od 4. do 11. února konal ve farnosti P. Jemelka z Vídně misie.

1918 - 1962 - P. Jan Spurný. Vysvěcen 1900 v Brně. Působil v Lipovci u Dačic, Břeclavě, Velkých Bílovicích, Vranově u Brna a Dalečíně. V roce 1920 vede farnost a obec spor o louku. V roce 1930 žije v Rakvicích 2405 obyvatel (22 analfabetů) - z tojo: 2306 katolíků, 29 příslušníků Českobratrské církve, 5 československé husitské, 2 pravoslavní, 4 Židé a 59 bez vyznání. Na Nový rok se před pozdvihováním porvala děvčata kvůli prvenství na ofěře a poctivosti... V roce 1944 bylo biřmování - 434 lidí. V roce 1945 na faře ubytován ruský štáb z Mikulova. V roce 1947 konají kněží z Brna misie. V roce 1960 slaví P. Spurný 60 let od svěcení. Na vlastní žádost odchází do důchodu do Poštorné, kde po zlomenině nohy 13. ledna 1966 umírá, pohřben v Poštorné.

1962 - 1990 - P.Karel Palata. Vysvěcen 1948 v Brně. Bydlí v Přítlukách. Odchází do Řeznovic u Ivančic. 20. 8. 1997 umírá. Pohřben v Tišnově. Fara je v té době v nájmu Místního národního výboru. V roce 1965 konal 3x týdně májové, měl 3 ministranty. Děti chodily na májové, ale ne v neděli. V roce 1968 je po letech slavnost Božího Těla venku. V roce 1978 zaznamenán pokles účasti věřících na mši svaté - v neděli 40-70 lidí, ve všední den 7-9 žen.

1990 - 1991 - farnost svěřena týmu 3 kněží Tovaryšstva Ježíšova (P. Stanislav Peroutka - narozen 1933, vysvěcen 1962. P. Josef Prchal - narozen 1959, vysvěcen 1987 a P. Vojtěch Suchý - narozen 1948, vysvěcen 1973). V roce 1991 předána fara zpět Církvi.

1991 - 1993 - P. Ludvík Bradáč. Narozen 1965, vysvěcen 1990. Bydlí na faře v Přítlukách. 1993 odchází k rozšíření studia do zahraničí. Oslava Božího Těla venku. V roce 1993 koná farnost pouť do Říma a je znovu posvěcena fara.

1993 - 1998 - P. František Alexa. Narozen 1958, vysvěcen 1991. Působil ve Žďáru nad Sázavou, Klobouky u Brna, Boleradice, Bohumilice a Velké Hostěrádky. Po příchodu do Rakvic dostává ještě farnosti Přítluky, Zaječí, Milovice, Bulhary a od roku 1994 ještě Pavlov.

1998 - 2000 - P. Vladislav Dvořák. Narozen 1943, vysvěcen 1974. Odchází do tišnovského děkanství a 2007 umírá.

2000 - 2006 - P. Vlastimil Protivínský. Narozen 1969, vysvěcen 1998. Působil v Břeclavi, Tvrdonicích, Podivíně, Brně - Křenové, Ostrovačicích, Rosicích u Brna, Neslovicích a Veverských Knínicích. Odchází do Rakouska. Při volbách do senátu aktivně vystupuje proti KSČ. Je obžalován a souzen. Dostává milost od prezidenta republiky. V roce 2006 dochází k začlenění farnosti Přítluky do farnosti Rakvice.

2006 - 2008 - P. Vít Rozkydal. Narozen 1970, vysvěcen 1999. Působil ve Vranově nad Dyjí a ostatních farnostech v týmové spolupráci, Letovicích, Rozhrání, Vískách u Letovic, Hodoníně, Protivanově, Horním Štěpánově. V roce 2008 odchází z duchovní služby.

Od roku 2008 - P. Pavel Křivý. Narozen 1969, vysvěcen 1998. Působil ve Vranově nad Dyjí a ostatních farnostech v týmové spolupráci, Křižanově, Heřmanově u Velké Bíteše, Sloupu v Mor. krasu, Vysočanech, Bulharech a Podivíně.

2014- přichází z Lysic P. Slavomír Bedřich. Narozen v roce 1962. Rodák z Borkovan.